Sociální demokraté v Evropském parlamentu se na svém dnešním jednání zabývali otázkou
reformy Paktu stability a růstu. Hlavním cílem je podle jejich názoru snižování nezaměstnanosti,
která tíží ekonomiky všech členských států EU.
Poslanci Evropského parlamentu za Českou stranu sociálnědemokratickou finančně přispějí občanům, které v letošním roce postihly ničivé povodně. Celkem se bude jednat o částku ve výši 100.000 korun. Po konzultaci s libereckým hejtmanem Stanislavem Eichlerem bude příjemcem této pomoci obec Heřmanice v Libereckém kraji, která patří vůbec k nejpostiženějším.
Poslední týden před letní parlamentní přestávkou se konala řada zasedání parlamentních výborů a delegací v Bruselu. Vesměs se týkala slyšení představitelů odcházejícího španělského a nového belgického předsednictví a projednání návrhu rozpočtu v příslušných kapitolách.
Poslední plenární zasedání Evorpského parlamentu před letní pauzou ve Štrasburku se konalo ve znamení končícího španělského předsednictví EU, které střídá Belgie.
Dne 8. července přijal Evropský parlament zprávu o vzniku Evropské diplomatické služby 549 hlasy pro, 78 hlasy proti a 17 zdrženími. Nyní tak bude možné, aby Rada schválila vznik před létem a konkretizovala založení služby do konce roku.
Poté, co se v únoru sociální demokraté zasloužili o zablokování přijetí dohody s USA ohledně přístupu amerických orgánů k citlivým bankovním datům Evropanů, došlo k dalším kolům vyjednávání. Ty s sebou přinesly zapracování sociálně demokratických požadavků a s tím nové bezpečnostní záruky, 8. července pak i souhlas Evropského parlamentu.
Hlavní progresivní skupina v Evropském parlamentu vyjádřila naději, že albánská vláda a opozice jasně chápe, že překonání současných politických rozporů je důležité pro další vývoj země směrem k evropské integraci.
Evropský parlament přijal 7. července zprávu sociálně demokratické zpravodajky Arlene McCarthyové, která s sebou přináší omezení bonusů pro bankéře. Evropská unie tak podniká první kroky k potrestání viníků finanční krize.
Na červencovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku evropští poslanci schválili nařízení na ochranu práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě. Je to další snaha o posílení práv cestujících v rámci Evropské unie. Podobné opatření platí již v letecké a železniční dopravě. Aby toto nařízení však platilo, musí ho ještě odsouhlasit Rada, která zastupuje vlády členských zemí EU. V tomto však zatím není jasno, jelikož názory Rady a Evropského parlamentu se velmi rozcházejí.
Olga Sehnalová se v uplynulém týdnu věnovala zejména aktivitám v České republice. Po návratu z Bruselu se zúčastnila zasedání Místní akční skupiny zastoupení Zlínského kraje v Bruselu na Krajském úřadě ve Zlíně za účasti hejtmana MVDr. Stanislava Mišáka.
Prvního července začalo belgické předsednictví Rady Evropské Unie. Přes složitou vnitropolitickou situaci a bez existující vlády převzala Belgie po Španělsku úkol po šest následujících měsíců řídit agendu Evropské unie.
O obnovu kontrol na hranicích s Českou republikou a Polskem usilují někteří politici saské CDU. Důvodem k této iniciativě je údajný růst kriminality v příhraničních oblastech v souvislosti se vstupem České republiky a Polska do Schengenského prostoru. Informoval o tom německý server Bild.de Podle poslance Evropského parlamentu Pavla Poce je ale tento návrh v dnešní době zcela nepřijatelný.
Nový návrh dohody o převodech bankovních dat při boji proti terorismu dál ohrožuje zájmy občanů Evropské unie, upozorňují poslanci Evropského parlamentu. Ti jsou připraveni dokument předložený eurokomisařkou Malmström znovu zamítnout.
Nejnovější zpráva o evropské politice sousedství konstatuje, že se díky této politice zintenzivnily obchodní a další vazby mezi EU a zeměmi, které s ní sousedí na východě a jihu. Ekonomické reformy se v těchto zemích nicméně daří prosazovat snáz než zavádění demokracie. „Do budoucna je důležité zrychlit tempo demokratických a politických reforem, protože v této oblasti je pokrok sice znatelný, ale doposud většinou spíš pomalý,“ uvedl komisař Štefan Füle.
Člen výboru pro zahraniční věci (AFET) a místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, do jehož agendy proces rozšíření Evropské Unie o země západního Balkánu spadá, je spokojen s výsledkem hlasování během dnešního zasedání výboru.